Jedno z prvních setkání s něčím, co se později změnilo na přispívání do otevřených projektů, byl blog Kliktivisti. Věnoval se internetovým tématům, které by mohly být zajímavé pro lidi intenzívně se pohybující na internetu. Kliktivista bylo označení člověka, který na internetu vyvíjel aktivismus jen tím, že klikal, nebo komentoval nějaké cizí události. Tedy nepříliš lichotivé označení. Tento blog to chtěl ale ukázat v jiném světle, že aktivita na internetu může mít i skutečně pozitivní přínos. Jde jen o to zvolit to užitečné a nedělat to neužitečné. Jedním z dobrých kliktivistů byl i Jan Böhm. To bylo někdy v roce 2014 nebo 2015.

Něco se mi na tom blogu zalíbilo a zároveň se mi zalíbil termín “virtuální dobrovolník” který jsem asi viděl jinde. Přišlo mi, že to přesně pasuje do mých možností jak se dobrovolnou činností u počítače podílet na něčem užitečném.

Zanedlouho se Jan Böhm začal více věnovat nově vznikajícímu projektu Missing Maps v ČR a společně s malým týmem MSF začal pořádat v Praze Mapathony. Tam jsem ho potom potkal i naživo.

Nějakou chvilku mi trvalo, než jsem se odhodlal na mapathon přijít. Platí zde opravdu to známé “nejtěžší je ten první krok” . Když jsem konečně dorazil na prvním mapathon, poznal jsem, že to je setkání plné zajímavých informací a hlavně skvělé atmosfery. Potom už bylo pro mne chození na další mapathony snadnější. Vlastně jsem se na ně těšil.

Na akcích jsme vždy na začátku dostali vysvětlení a návod jak mapovat pro nově zapojené, pak už jsme v rámci večera pracovali na doplňování aktuálních projektů.

účastnil jsem se několik desítek mapathonů zejména zpočátku a zažil neuvěřitelnou atmosferu nadšení a pocitu dobře vykonané práce.

… See full entry

Nejde si nevšimnout, jak se průběžně krajina proměňuje.

Vysychající potoky

Zakreslené drobné vodní toky bývají na nových ortofotomapách v porovnání s minulostí velmi neznatelné, nebo zcela mizející. Ani vegetace už tam není zcela stejná, jako bývala. Když tyto stopy po bývalém potoku vidím, zkoumám, zda jeho nepřítomnost není z důvodů, že byl tok uměle vedený jinudy, nebo zda nebyl zatrubněný nebo ovlivněný meliorací, která i po desítkách let stále pod zemí odvodňuje pole. Zatrubněné toky pod zemědělskou půdou se dají občas poznat i z fotomapy, v toku se vyskytují na poli studny, nebo skruže. Tvar krajiny také napovídá, kde se svažuje povrch do údolí.

Jsou prostě místa, která mají a budou mít méně vody. Souvisí to i s přirozeným lesním pokryvem, který zejména po kůrovcové kalamitě obdržel na některých místech citelné rány. Kde není les, nebude ani voda. Potůčky na mapě nechávám, ale měním jim část horního toku na vysychající.

Mizející menší rybníky

Další známky změn vodního režimu jsou menší vodní plochy nedaleko potoků, bývají to bývalé, neudržované rybníky, o které majitelé ztratili zájem a nevyvíjí úsilí o jejich obnovu. Proč by to také dělali, když v okolí není dostatek vody a “nic z toho nemají” ? Tyto vodní plochy se z rybníků mění na mokřiny a na mokré louky, někdy rychle zarostou náletem a dál už děj se vůle Boží. Některá místa sloužila jako sezónní napajedlo pro dobytek na pastvě a když už se dobytek na louce nepase, ani zde není důvod obnovy.

Další roky plocha bývalé hladiny buď zaroste vegetací, nebo jí těžké traktory rozorají a rozšíří zde louku, nebo ornou půdu.

Občas vznikají i nové vodní nádrže, nebo rybníky, ty mají ale podle fotografií i tvaru svůj jasně vymezený účel a roli. Pozná se to podle vybudované hráze i stavidla, příjezdových cest a dalších znaků lidské činnosti.

Revitalizace potoků

… See full entry

Současně s tím, jak jsem se začal věnovat mapování města, tak jsem si na vycházkách všímal dalších detailů, které jsem chtěl zanést do mapy.

Všímal jsem si, jak se realizují, či spíše nerealizují některé činnosti týkající se životního prostředí, které má v kompetenci městský úřad a Odbor životního prostředí. S některými činnostmi správy městské zeleně pro mne bylo těžké polemizovat, když jsem neměl žádné přesnější podklady o výskytu, nebo množství konkrétních jevů. Bez důkazů se argumentovat nedá.

Byly to detaily týkající se především městské zeleně kdekoliv ve veřejném prostoru. A tak jsem si je musel nejdřív shromáždit:

• eko opatření ve městě
• černé skládky
• rizika území, eroze
• Květinové louky a méně sečené trávníky
• Ptačí krmítka a budky
• skleněné plochy s rizikem nárazu ptáků
• Živá divoká zvířata ve městě
• Mrtvá divoká zvířata usmrcená a nalezená v katastru města
• Zajímavé stromy
• Invazívní rostliny (křídlatka česká, lupinus vlčí bob, slunečnice topinambur)
• Suché stromy
• vodní plochy s příležitostí revitalizace a lepšího hospodaření s vodou

Bylo jasné, že tyto informace nelze vkládat do obecné OSM mapy a tak jsem hledal konkrétní aplikaci, která nabídne kombinaci jednoduchosti a možnosti zadání vlastních mapových záznamů.

Nechtěl jsem používat Google mapu, protože s tou jsem udělal už před časem nepříjemnou zkušenost. Některé funkce a služby firma Google průběžně mění tak, jak jim byznysově vyhovuje. To znamená že pro uživatele mohou nečekaně vzniknout nová omezení nebo náklady za nově placené služby. Detaily podkladové mapy se zcela nehodí na mapování životního prostředí, protože Google se soustřeďuje na komerční záznamy firem a lidmi zadávané body zájmu.

… See full entry

Jedním z kanálů je Schwarzenberský kanál, který sloužil ve své době k dopravě dřeva ze šumavských lesů.

Druhým zajímavým vodním dílem je Podkrušnohorský přivaděč , někdy také nazývaný Přivaděč Ohře - Bílina. Jeho role byla jiná, sloužil především jako ochrana povrchových dolů před povodněmi.

Zatímco první kanál využívá přírodních zdrojů vody, ten druhý potřebuje načerpat vodu z Ohře a přivést ji potrubím až na začátek kanálu. Pak už voda teče sama.

A který kanál je delší? No, jednoznačně ten Schwarzenberský. V tom Podkrušnohorském zase proteče víc vody.

Před lety (přesněji v srpnu 2019) jsem v Českém Krumlově začal jeden nevšední projekt.

Šlo o myšlenku založit ve městě komunitní zahradu, tedy malé relaxační místo, kde by si lidé mohli vypěstovat nějaké drobné výpěstky, ať už zeleninu, zahradní ovoce, nebo květiny. Ve městě žádná nebyla.

Věděl jsem, že to nebude snadné. Bylo k tomu potřeba několik důležitých věcí, které jsem neměl, ale plánoval je získat. A proto jsem k tomu několik let vynakládal úsilí.

Lógr

Začal jsem v kavárnách sbírat lógr jako základ pro bio hnojivo do zahrady. Zároveň jsem hledal, zda by v katastru města byla možnost najít vhodný pozemek. A také jsem se snažil záměr lidem vysvětlovat. Co dělám, proč to dělám a jak by to mohlo souviset i s nimi.

Přes 2,5 roku jsem chodil denně do kaváren v centru města. Pouze se skromnými prostředky, jako kbelíky a uzavíratelné nádoby, jsem byl schopný nasbírat přes 14 metrů krychlových kávového lógru. Tolik, či spíše ještě mnohem více dokáží vyprodukovat některé kavárny v centru města Český Krumlov!

Pro možnost komunitního sběru jsem adaptoval do češtiny aplikaci Karrot, která by se na to velmi hodila

… See full entry

V blízkém okolí Českého Krumlova, od PP Cvičák přes Vyšný až do Boletic vede přes 7 km dlouhá panelová cesta. Chvíli jsem špekuloval, k čemu byla a pak jsem došel k jedinému logickému závěru.

Byla to vyhrazená cesta pro přesun vojáků a vojenské techniky mezi střelnicí, kasárnami Vyšný a Vojenským výcvikovým prostorem Boletice. Těžká technika by zničila běžné civilní cesty a tak byly lepší panely. Bohužel na kole se po cestě jede velmi špatně.

Ale zase pěkná krajina.

Bydlím v Českém Krumlově.
Pohledem z výšky na město je snad každý uchvácen, jak se krásně rozkládá na meandrujících březích Vltavy. Jenže co je hezké pro oko, není mnohdy praktické pro pohyb z bodu A do bodu B.

Jak se říká, v Krumlově je “všude daleko” … protože se prostě musí chodit a jezdit tam, kde jsou ulice a mosty přes řeku. Nedej bože, když jeden z nejdůležitějších mostů ve městě opravují a tím město rozdělí na dvě půlky! Zásadně to změní život v centru.

Často se v Krumlově mezi lidmi řeší urbanistická témata. Jakto, že tu nejde tohleto a proč tu nejde tamto. Zatímco vedle ve Velešíně to například mají a žádný problém!!! Proč ne my??? Mapy to prozradí. Není tu prostě tolik místa.

Poslední dobou jsem se věnoval na mapách Čech místům, které byly po stránce mapování velmi zanedbané. A jelikož to už dávno není Českokrumlovsko, vybral jsem si Sokolovsko.

Okolí Sokolova je plné “ošklivých” míst, jako jsou povrchové doly, elektrárny výsypky, odkaliště, rozvodny elektřiny, staré sklady, opuštěná nádraží, brownfieldy a podobně. Jako by tam snad ani nežili lidé? Nebo žeby všechno toto spáchali lidé? Otřesné!

Lidé tam žijí. A ten kraj má spoustu míst, která jsou krásná a zajímavá. Např. město Sokolov je plné občanské vybavenosti, sportovišť a míst k aktivnímu odpočinku. No a vedle Sokolova je opravdu malé městečko Březová. Taková větší vesnice.

Zaujalo mne pohledem kartografa, jak je Březová prakticky “dokonale” rozvržené území, kde je pro občany prakticky “vše blízko”, zeleně tak akorát, dostatek parkovišť u domů, široké ulice a je tam taknějak vzdušno. Alespoň podle mapy.

Tam by se to žilo! Tam by nikdo neměl pocit, že je město plné turistů a nebo že v centru nic není! Tam totiž odjakživa ani nic příliš nebylo. Většina lidí z Březové a okolí jezdí do práce do nedalekého energetického průmyslu v regionu.

… See full entry

Téma energetiky a podtéma udržitelné energetiky je košaté. Já jsem se namátkou věnoval pouze některým detailům a ověřoval jsem si je přímo na mapě. Do OSM průběžně doplňuji detaily co dokážu zjistit.

jsou to :

• větrné turbíny v OSM na území ČR
• bioplynové elektrárny v OSM na území ČR
• fotovoltaické elektrárny i individuální instalace FVE v OSM na území ČR
• fosilní, vodní, jaderné elektrárny a další energetické zdroje v OSM na území ČR
• vysokonapěťové rozvody elektrické energie v OSM na území ČR
• další energetické objekty

V OSM jsem jich mnoho musel opravit, zpřesnit metadata, nebo některé vytvořit, protože záznamy o nich jsou slabé, chybné, nebo neúplné.

když si v Overpass Turbo zadáte kód:

[out:json];
area["ISO3166-1"="CZ"]->.cz;
(
  node["generator:source"="wind"](area.cz);
);
out body;
>;
out skel qt;

tak se vám ukáží instalované větrné turbíny na území ČR. Hodně nebo málo? … to posoudíte teprve až si zobrazíte kolik je takových instalací třeba… v Německu, nebo v EU … nebo jinde. Čím to je? žeby v ČR méně foukal vítr? To je otázka asi na někoho jiného.

Mapování a přinášení přehledů jak to s energetickými zdroji v ČR vypadá by to mohlo malinko doplnit.

Myslíte, že to bude někde v úrodné rovině Moravy, v polabí, nebo snad jinde mezi nekonečnými poli? Omyl. Je zcela uprostřed areálu Tušimické uhelné elektrárny nedaleko Kadaně.

Tedy na ploše bývalého bloku Tušimice I, který už je minulostí. V okolí zbylo jen několik souvisejících staveb, cest a tratí.

O pěstování rajčat nedávno publikovala firma i článek

Skleníky jsou vytápěné zbytkovým teplem z elektrárny a přeplňované CO2, aby hydroponicky pěstovaná rajčata rychleji rostla. Překvapivě sehnat technologický plyn CO2 je podle jejich slov problém. V době, kdy celý svět ohrožuje vysoká koncentrace stejného plynu v atmosféře …

V blízkém okolí Tušimic jsou další skleníky jiné pěstitelské firmy, také si pomáhají teplem z elektrárny.

Nová doba, nová řešení. Uvidíme, jestli jsou opravdu ta nejlepší.

Mapování katastru Tušimic mi přineslo i další zjištění. Detailně jsem si prohlédl jak tepelná elektrárna Tušimice II vypadá a na leteckém snímku rozeznal její hlavní technologické části. Kolem elektráren je vždy spousta podivného území, které je nevzhledné, ale pro tak velký průmyslový komplex nutné. Snad někdy v budoucnosti si je příroda zase převezme zpět.