Když jsem psal deníkový záznam o Pozorování přírody ve městě, zmínil jsem na závěr i web iNaturalist.

Pozorování přírody se dá dělat různými způsoby, s různou odborností a intenzitou zaujetí. Pokud si k tomu chcete dělat počítačové záznamy a archiv fotek, v Čechách máte možnost například s databází BioLib, své pozorování volně žijících ptáků můžete zaznamenat do Faunistické databáze Avif České společnosti ornitologické, zkoumat rostliny na Pl@ntNet nebo se skamarádíte s webem iNaturalist.

A k němu tedy krátce napíšu.
iNaturalist je jedním z globálních projektů, které by bez OpenStreetMap nebyly příliš užitečné. Každý záznam, fotografie, nebo zvuk z vašeho pozorování přírody se totiž lokalizuje na mapě, kde byl zachycen. Pokud zaznamenáte zvíře nebo rostlinu s přesným taxonem a výskytem, záznam se dále může stát vědecky využitelným pro budoucí výzkumy. Ty se dějí ideálně s geografickými referencemi, tedy s přesnými lokalizacemi na mapách.

… See full entry

Teď nenapíšu nic objevného, protože to mnozí dávno znají.

Zajímavost a užitečnost map je založená na množství a kvalitě souvisejících informací , které jsou k základní mapě připojeny.

Každý mapový portál se snaží související údaje připojovat, u OSM je fajn, že to jde nejjednodušeji s Wikipedií, s Wikidaty.

Jednou z nejpraktičtějších stránek zobrazujících wikipedické informace na mapě OSM je Geopedia.de

Stránky jsou použitelné ve všech jazycích. Odkazy na Wikipedii se zobrazí v jazyce prostředí, v jazyce země kde je lokalita a v angličtině ke stejnému heslu na Wikipedii.

Strana je dobře čitelná i na mobilu, takže se dá použít jako rychlý turistický průvodce po zajímavostech a památkách.

Co pro vylepšení můžete udělat?

Přidávejte k bodům, objektům i polygonům wikipedická hesla, která na wikipedii existují ať se dostanou do Geopedia.de . Na wikipedii jsou popsány nejen konkrétní historické budovy, ale také přírodní památky, chráněná území, přírodní parky a katastrální území.

… See full entry

Stalo se samozřejmostí, že kvalita digitálních map je hodnocena podle toho, jak dobře se podle mapy dá navigovat autem, nebo jiným dopravním prostředkem - od startu až do cíle.

Proto je na navigačních mapách kladen důraz na přesné názvy ulic, jejich kategorie a mezinárodní číselná značení, na přesné dopravní situace křižovatek, odbočovací pruhy a aktuální objížďky.

Jenže když vystoupíme z auta uprostřed neznámé krajiny a potřebujeme se zeptat na specifické něco-někde… Jsme v koncích.

Potkáme třeba místního krajánka, nebo babičku u cesty. Sláva! Tito dobří lidé nám mohou poradit. Nikdy nezačnou ukazovat cestu tak, že by jmenovali číslo rychlostní silnice, číslo exitu a nebo typ mapového navigátoru. K tomu většinou ty mapy slouží dobře. Ptáme se jich na něco, co na mapách není.

Babička se orientuje v místě podle místní krajiny, podle zažitých místních názvů, krajinných dominant a záchytných bodů… Často je pro ní důležitá kaplička, boží muka, křížek… ale není pro ní zajímavá benzínová pumpa.

Když tyto malé body nejsou na mapě, vaše další orientace ve slepé mapě je mizerná a prakticky nevíte o čem ta dobrá žena před chvílí mluvila.

Teď vyjmenuji, co také stojí zato mapovat, i když to samozřejmě není tak důležité. Dělá to pouze mapu srozumitelnější. A krásnější.

Obyčejné detaily i místopis

Mezi obyčejné detaily se dá zařadit ve městech městský mobiliář (parkové lavičky, odpadkové koše, rozcestníky, informační tabule, …) ale v běžné otevřené krajině to mohou být i jednotlivé stromy stojící na viditelném místě, myslivecké posedy, nebo seníky. Jsou to přirozené orientační body, které jsou téměř trvalé. Takže proč by neměly být i na mapě?

Česká krajina je popsána obrovským množstvím místních názvů, které vychází z historie. Mohou to být názvy území, polí, lesů, původních a opuštěných sídel. Pokud o nich víte, tak je můžete zaznamenat i do mapy. Jako neobydlené místo.

Trávník a travnaté plochy

… See full entry

Prostupnost, nebo ne-prostupnost území je vlastnost krajiny, vyjadřující, zda je mmožné v daném místě procházet pěšky, bez překonávání fyzických překážek. Týká se to jak člověka, tak třeba i divoké zvěře a hospodářských zvířat.

Možnost volně procházet územím bez omezení je v České republice , ale i ve většině civilizovaného světa, dána zákony té konkrétní země. Z nich vyplývá, že umožňují například volný pěší vstup do státních i soukromých lesů, pokud tyto lesy nemají zjevné oplocení, nebo jiný výslovný zákaz omezující vstup v místě, čase, nebo při konkrétní situaci.

• oplocená obora u Červeného Dvora nedaleko Chvalšin. Plot má v sobě otvory pro prostup zvěře

Podobně vám asi nikdo nezakáže vstup na neoplocenou louku, stromový remízek, přístup k rybníku, řece, nebo na pozemek v krajině, kde není žádné viditelné značení, nebo překážka. Je pochopitelné, že jsou další zákony, vyhlášky a soukromé zájmy, které vám omezí konkrétní aktivity, ale jinak vám ve vstupu nic nebrání.

… See full entry

Práce, úpravy, pot, a únava. Když lze spatřiti tu tmu na konci tak lze nalézt světla u té lampy ke koši vzdálené u mostu starého, tam daleko od hory mezi kopci hledící do údolí, vidím tu vodu téct, tam kam už se nikdo nepodívá. Tam kde jsem spatřil jiskru mého citu.

Tenhle blog je o několika argumentech, proč se čas od času věnovat něčemu užitečnému. Třeba mapám OpenStreetMap.

Je to tip pro úplně nezkušené uživatele mapy, jak sobě i druhým rozšířit dovednosti. Samozřejmě, že není exkluzívním návodem na vyplnění času a není jediným a hlavním. Využijte ho podle svých možností v rámci všech dalších aktivit, které ani nemusí být u počítače, ani na internetu.

Čtenářem, který si něco odnese, je tedy někdo, kdo s mapami ještě nic netvořil, ale mohl by. Jen neví jak začít. Tento blog se k němu dostal třeba tak, že mu jej někdo jiný doporučil. Někdo, kdo má spoustu zkušeností s mapami, třeba i profesionální, ale nemá spoustu času to všechno najednou vysvětlit. Od začátku.

Tak pojďme na to.

Sdělení je tedy zjednodušené a pokud možno nebude zacházet do odborných termínů, technických zákoutí. Ty raději přenechám na někoho jiného. Existují další výukové materiály LearnOSM, návody, OSM wiki a další stránky týkající se pouze OpenStreetMap.

… See full entry

Rozhodl jsem se lépe zmapovat golfová hřiště. Mám za sebou několik prozkoumaných hřišť, nedaleko Sokolova, Karlových Varů, Českého Krumlova, Karlštejna, Milovic… a postupně si vyberu i další nezmapované lokality.

Studium těchto lokalit mne přivedlo na méně zjevné skutečnosti, ať už se týkají krajiny, golfové hry, nebo dalších souvislostí s obojím. Dobře zmapované golfové hřiště může být rychlou pomůckou jak pro zájemce o hru, tak i lepším orientačním bodem pro uživatele OSM v jiných situacích.

A v neposlední řadě tu je i menší riziko, že zde mapovací práci v OSM nezlikviduje nějaký rutinní editor, který plošně reimportuje mapová data pozemků LPIS, aniž by detailně řešil, co se v konkrétním místě skutečně nachází. Golfová hřiště jsou většinou soukromé pozemky, které nezajímají ani editory vlastních komerčních aplikací zabývající se dopravní navigací, nebo cyklotrasami.

Můj text je o mapování. O golfu jako takovém skoro vůbec, ale o jeho vlivu na životní prostředí především.

Golf je prý pro všechny

Je to vlastně největší sportovní hřiště, které využívá pro hru specifické krajinné prvky. Golfová krajina a její uspořádání je především romantická a idealizující forma přírody, zbavená všech, pro hru nadbytečných detailů. Do krajiny naopak přidává nové prvky, které jsou součástí hry.

Golf je původem ze Skotska či prostě z Britských ostrovů, jako oddechová hra pro skupinu lidí, zpravidla z vyšší společenské třídy. To taky naznačuje, proč je golfová krajina právě taková, jaká je. Postupem času až do současnosti se forma a pravidla golfu ustálila a - kromě těch obykle známých skutečností - se definitivně ustálila i schematická a naivní představa o krásné krajině, v které se golf hraje. Ze zkresleného zájmu o krásu krajiny se vlastně nepochopením přírody stala její hrozba. A to stojí zato prozkoumat.

Skotská golfová hřiště požírá eroze. Kluby zoufale shánějí finance na opravy iDnes, 31. března 2024

… See full entry

na louce

… See full entry

V Českém Krumlově se pořád něco děje. Ať už to jsou věci zajímavé, tak i věci které bychom neradi viděli. Na různé nešvary tu máme bedlivé oči mnoha místních občanů, kteří si hned všimnou a rychle o tom referují ostatním ve skupině na sociání síti. Jednou je to rozbitá lavička, nebo jindy odpadky kolem kontejneru. Pořád něco!

Zjevení Krumlovského Démona

A já se přiznám, že jsem jedním z nich. Protože tu také bydlím a také pozoruji co se ve městě děje. U některých bolístek ve veřejném prostoru je hned jasné, kdo je zapříčinil a kdo by je měl napravit. Některé jsou však záhadné a objevují se zcela náhodně na různých místech města. Nikdo z nás by přeci nic takového neudělal!

Když jsem několik takových zločinů objevil, usoudil jsem, že je nám všem natruc spáchal nějaký skřítek škudibík. Pojmenoval jsem ho Krumlovský Démon.

… See full entry

Uživatelé map používají mapy nejčastěji v mobilech a také pro navigace v autě. Uživatele dělíme na oblibovače Google, Waze, Mapy.cz, Garmin a na ty ostatní, kteří vůbec neví, jaký typ navigátoru používají a z jakého důvodu zabloudili.

Je poměrně nemožné vysvětlit uživateli jeho oblíbeného navigátoru, v čem má jeho navigace nedostatky. Ty totiž na mapě NEJSOU. Přednosti navigace umí objevit kdekdo, ale pak se dostane do situace, kdy tyto přednosti jaksi nejsou patrné. Například při návštěvě Českého Krumlova.

Autem sice nejezdím, ale právě těchto nedostatků jsem si byl vědom pokaždé, když jsem musel někomu vysvětlovat, že ne… tudy cesta pro vaše auto opravdu nevede a váš cíl je jinde, než vám ukazuje váš mobilní navigátor.

Fun fact totiž je, že většina navigátorů (zejména těch zabudovaných v autech) naviguje pouze automobily, tedy se řídí dopravními omezeními pro auta. Nedokáží se přepnout do situace, že lze hledat optimální cestu i pro chodce, cyklistu, turistu, nebo třeba … trailového bikera.

Proto, abych to pořád dokola nemusel vysvětlovat že v ruce držíte špatný navigátor, tak jsem si řekl, že to “vylepším” … tedy na tyto případy tu v místě zlepším uživatelskou přívětivost map. O, jak pošetilý to plán!

Nejdřím jsem začal domapováním Českého Krumlova na OSM. To se po několika letech znatelně zlepšilo a teď už jen průběžně kontroluji novinky a detaily. Každopádně všechny ulice a cesty by měly být v navigaci použity správně, tedy jednosměrky jen jedním směrem a podobně.

Další krok bylo zkoumání, jak se chovají různé mapové aplikace. Tady jsou postřehy u některých z nich.

Google maps

… See full entry

Když jsem před lety používal blogovací platformu Bloguje.cz mohl jsem na nějaké pokročilé používání šablony rovnou zapomenout. Bloguje bylo opravdu jen pro nenáročné psaní deníčků. I tak se mi tam povedlo vyrobit vlastní nové šablony, které svou specifickou funkčností neměly v rámci Bloguje srovnání.

Připravil jsem šablonu na klasický blog s kategoriemi, dynamickým designem a vyhledáváním, šablonu s vlastními rámci a podstránkami (s nástroji, které vůbec rámce neměly v plánu podporovat) šablonu na mikroblogování a šablonu na videoportál ještě dříve, než existovalo YouTube.

To vše jde dodnes vidět na internetovém archivu Wayback Machine, respektive ve statických kopiích mých blogů na mém archivu.

Blogy jsem používal a rozvíjel několik let v období 2005 - 2017, než byla celá platforma Bloguje ukončena a uživatelé i s blogy přemigrovali převážně na WordPress, Blogger, nebo na nejhorší variantu - iDnes.

Vždy mi ale přišlo, že použití map je ve všech blogovacích portálech zanedbané, nebo umožněné velmi primitivním způsobem. Nanejvýš ve formě srovnatelné s vložením hypertextového odkazu, obrázku nebo iframe.

Později jsem se rozhodl obnovit moje blogy k novým účelům, volba byla jednoznačně WordPress na vlastním hostingu. Hledal jsem pěknou šablonu pro mapy - ale to byl problém - nic takového v dostupné formě není, nikdo se tím řádně nezabývá.

Respektive objevil jsem jednu neudržovanou šablonu s názvem Jeo. Na této straně jsem se také seznámil s pojmem Geojournalism. Dříve, než podobnou činnost v Čechách zpopularizovala datová žurnalistika.

Na základě šablony Jeo jsem viděl v zahraničí opravdu zajímavé mapové weby, které používaly vlastní mapové vizualizace s interaktivními prvky. Paráda!

Nakonec jsem Jeo šablonu zprovoznil a vložil do ní OSM mapový podklad a začal přidávat příspěvky, které měly přímý odkaz na mapě. Blog najdete pod názvem mapa spotter

… See full entry

Jedno z prvních setkání s něčím, co se později změnilo na přispívání do otevřených projektů, byl blog Kliktivisti. Věnoval se internetovým tématům, které by mohly být zajímavé pro lidi intenzívně se pohybující na internetu. Kliktivista bylo označení člověka, který na internetu vyvíjel aktivismus jen tím, že klikal, nebo komentoval nějaké cizí události. Tedy nepříliš lichotivé označení. Tento blog to chtěl ale ukázat v jiném světle, že aktivita na internetu může mít i skutečně pozitivní přínos. Jde jen o to zvolit to užitečné a nedělat to neužitečné. Jedním z dobrých kliktivistů byl i Jan Böhm. To bylo někdy v roce 2014 nebo 2015.

Něco se mi na tom blogu zalíbilo a zároveň se mi zalíbil termín “virtuální dobrovolník” který jsem asi viděl jinde. Přišlo mi, že to přesně pasuje do mých možností jak se dobrovolnou činností u počítače podílet na něčem užitečném.

Zanedlouho se Jan Böhm začal více věnovat nově vznikajícímu projektu Missing Maps v ČR a společně s malým týmem MSF začal pořádat v Praze Mapathony. Tam jsem ho potom potkal i naživo.

Nějakou chvilku mi trvalo, než jsem se odhodlal na mapathon přijít. Platí zde opravdu to známé “nejtěžší je ten první krok” . Když jsem konečně dorazil na prvním mapathon, poznal jsem, že to je setkání plné zajímavých informací a hlavně skvělé atmosfery. Potom už bylo pro mne chození na další mapathony snadnější. Vlastně jsem se na ně těšil.

Na akcích jsme vždy na začátku dostali vysvětlení a návod jak mapovat pro nově zapojené, pak už jsme v rámci večera pracovali na doplňování aktuálních projektů.

účastnil jsem se několik desítek mapathonů zejména zpočátku a zažil neuvěřitelnou atmosferu nadšení a pocitu dobře vykonané práce.

… See full entry

Nejde si nevšimnout, jak se průběžně krajina proměňuje.

Vysychající potoky

Zakreslené drobné vodní toky bývají na nových ortofotomapách v porovnání s minulostí velmi neznatelné, nebo zcela mizející. Ani vegetace už tam není zcela stejná, jako bývala. Když tyto stopy po bývalém potoku vidím, zkoumám, zda jeho nepřítomnost není z důvodů, že byl tok uměle vedený jinudy, nebo zda nebyl zatrubněný nebo ovlivněný meliorací, která i po desítkách let stále pod zemí odvodňuje pole. Zatrubněné toky pod zemědělskou půdou se dají občas poznat i z fotomapy, v toku se vyskytují na poli studny, nebo skruže. Tvar krajiny také napovídá, kde se svažuje povrch do údolí.

Jsou prostě místa, která mají a budou mít méně vody. Souvisí to i s přirozeným lesním pokryvem, který zejména po kůrovcové kalamitě obdržel na některých místech citelné rány. Kde není les, nebude ani voda. Potůčky na mapě nechávám, ale měním jim část horního toku na vysychající.

Mizející menší rybníky

Další známky změn vodního režimu jsou menší vodní plochy nedaleko potoků, bývají to bývalé, neudržované rybníky, o které majitelé ztratili zájem a nevyvíjí úsilí o jejich obnovu. Proč by to také dělali, když v okolí není dostatek vody a “nic z toho nemají” ? Tyto vodní plochy se z rybníků mění na mokřiny a na mokré louky, někdy rychle zarostou náletem a dál už děj se vůle Boží. Některá místa sloužila jako sezónní napajedlo pro dobytek na pastvě a když už se dobytek na louce nepase, ani zde není důvod obnovy.

Další roky plocha bývalé hladiny buď zaroste vegetací, nebo jí těžké traktory rozorají a rozšíří zde louku, nebo ornou půdu.

Občas vznikají i nové vodní nádrže, nebo rybníky, ty mají ale podle fotografií i tvaru svůj jasně vymezený účel a roli. Pozná se to podle vybudované hráze i stavidla, příjezdových cest a dalších znaků lidské činnosti.

Revitalizace potoků

… See full entry

Současně s tím, jak jsem se začal věnovat mapování města, tak jsem si na vycházkách všímal dalších detailů, které jsem chtěl zanést do mapy.

Všímal jsem si, jak se realizují, či spíše nerealizují některé činnosti týkající se životního prostředí, které má v kompetenci městský úřad a Odbor životního prostředí. S některými činnostmi správy městské zeleně pro mne bylo těžké polemizovat, když jsem neměl žádné přesnější podklady o výskytu, nebo množství konkrétních jevů. Bez důkazů se argumentovat nedá.

Byly to detaily týkající se především městské zeleně kdekoliv ve veřejném prostoru. A tak jsem si je musel nejdřív shromáždit:

• eko opatření ve městě
• černé skládky
• rizika území, eroze
• Květinové louky a méně sečené trávníky
• Ptačí krmítka a budky
• skleněné plochy s rizikem nárazu ptáků
• Živá divoká zvířata ve městě
• Mrtvá divoká zvířata usmrcená a nalezená v katastru města
• Zajímavé stromy
• Invazívní rostliny (křídlatka česká, lupinus vlčí bob, slunečnice topinambur)
• Suché stromy
• vodní plochy s příležitostí revitalizace a lepšího hospodaření s vodou

Bylo jasné, že tyto informace nelze vkládat do obecné OSM mapy a tak jsem hledal konkrétní aplikaci, která nabídne kombinaci jednoduchosti a možnosti zadání vlastních mapových záznamů.

Nechtěl jsem používat Google mapu, protože s tou jsem udělal už před časem nepříjemnou zkušenost. Některé funkce a služby firma Google průběžně mění tak, jak jim byznysově vyhovuje. To znamená že pro uživatele mohou nečekaně vzniknout nová omezení nebo náklady za nově placené služby. Detaily podkladové mapy se zcela nehodí na mapování životního prostředí, protože Google se soustřeďuje na komerční záznamy firem a lidmi zadávané body zájmu.

… See full entry

Jedním z kanálů je Schwarzenberský kanál, který sloužil ve své době k dopravě dřeva ze šumavských lesů.

Druhým zajímavým vodním dílem je Podkrušnohorský přivaděč , někdy také nazývaný Přivaděč Ohře - Bílina. Jeho role byla jiná, sloužil především jako ochrana povrchových dolů před povodněmi.

Zatímco první kanál využívá přírodních zdrojů vody, ten druhý potřebuje načerpat vodu z Ohře a přivést ji potrubím až na začátek kanálu. Pak už voda teče sama.

A který kanál je delší? No, jednoznačně ten Schwarzenberský. V tom Podkrušnohorském zase proteče víc vody.

Před lety (přesněji v srpnu 2019) jsem v Českém Krumlově začal jeden nevšední projekt.

Šlo o myšlenku založit ve městě komunitní zahradu, tedy malé relaxační místo, kde by si lidé mohli vypěstovat nějaké drobné výpěstky, ať už zeleninu, zahradní ovoce, nebo květiny. Ve městě žádná nebyla.

Věděl jsem, že to nebude snadné. Bylo k tomu potřeba několik důležitých věcí, které jsem neměl, ale plánoval je získat. A proto jsem k tomu několik let vynakládal úsilí.

Lógr

Začal jsem v kavárnách sbírat lógr jako základ pro bio hnojivo do zahrady. Zároveň jsem hledal, zda by v katastru města byla možnost najít vhodný pozemek. A také jsem se snažil záměr lidem vysvětlovat. Co dělám, proč to dělám a jak by to mohlo souviset i s nimi.

Přes 2,5 roku jsem chodil denně do kaváren v centru města. Pouze se skromnými prostředky, jako kbelíky a uzavíratelné nádoby, jsem byl schopný nasbírat přes 14 metrů krychlových kávového lógru. Tolik, či spíše ještě mnohem více dokáží vyprodukovat některé kavárny v centru města Český Krumlov!

Pro možnost komunitního sběru jsem adaptoval do češtiny aplikaci Karrot, která by se na to velmi hodila

… See full entry

V blízkém okolí Českého Krumlova, od PP Cvičák přes Vyšný až do Boletic vede přes 7 km dlouhá panelová cesta. Chvíli jsem špekuloval, k čemu byla a pak jsem došel k jedinému logickému závěru.

Byla to vyhrazená cesta pro přesun vojáků a vojenské techniky mezi střelnicí, kasárnami Vyšný a Vojenským výcvikovým prostorem Boletice. Těžká technika by zničila běžné civilní cesty a tak byly lepší panely. Bohužel na kole se po cestě jede velmi špatně.

Ale zase pěkná krajina.

Bydlím v Českém Krumlově.
Pohledem z výšky na město je snad každý uchvácen, jak se krásně rozkládá na meandrujících březích Vltavy. Jenže co je hezké pro oko, není mnohdy praktické pro pohyb z bodu A do bodu B.

Jak se říká, v Krumlově je “všude daleko” … protože se prostě musí chodit a jezdit tam, kde jsou ulice a mosty přes řeku. Nedej bože, když jeden z nejdůležitějších mostů ve městě opravují a tím město rozdělí na dvě půlky! Zásadně to změní život v centru.

Často se v Krumlově mezi lidmi řeší urbanistická témata. Jakto, že tu nejde tohleto a proč tu nejde tamto. Zatímco vedle ve Velešíně to například mají a žádný problém!!! Proč ne my??? Mapy to prozradí. Není tu prostě tolik místa.

Poslední dobou jsem se věnoval na mapách Čech místům, které byly po stránce mapování velmi zanedbané. A jelikož to už dávno není Českokrumlovsko, vybral jsem si Sokolovsko.

Okolí Sokolova je plné “ošklivých” míst, jako jsou povrchové doly, elektrárny výsypky, odkaliště, rozvodny elektřiny, staré sklady, opuštěná nádraží, brownfieldy a podobně. Jako by tam snad ani nežili lidé? Nebo žeby všechno toto spáchali lidé? Otřesné!

Lidé tam žijí. A ten kraj má spoustu míst, která jsou krásná a zajímavá. Např. město Sokolov je plné občanské vybavenosti, sportovišť a míst k aktivnímu odpočinku. No a vedle Sokolova je opravdu malé městečko Březová. Taková větší vesnice.

Zaujalo mne pohledem kartografa, jak je Březová prakticky “dokonale” rozvržené území, kde je pro občany prakticky “vše blízko”, zeleně tak akorát, dostatek parkovišť u domů, široké ulice a je tam taknějak vzdušno. Alespoň podle mapy.

Tam by se to žilo! Tam by nikdo neměl pocit, že je město plné turistů a nebo že v centru nic není! Tam totiž odjakživa ani nic příliš nebylo. Většina lidí z Březové a okolí jezdí do práce do nedalekého energetického průmyslu v regionu.

… See full entry

Téma energetiky a podtéma udržitelné energetiky je košaté. Já jsem se namátkou věnoval pouze některým detailům a ověřoval jsem si je přímo na mapě. Do OSM průběžně doplňuji detaily co dokážu zjistit.

jsou to :

• větrné turbíny v OSM na území ČR
• bioplynové elektrárny v OSM na území ČR
• fotovoltaické elektrárny i individuální instalace FVE v OSM na území ČR
• fosilní, vodní, jaderné elektrárny a další energetické zdroje v OSM na území ČR
• vysokonapěťové rozvody elektrické energie v OSM na území ČR
• další energetické objekty

V OSM jsem jich mnoho musel opravit, zpřesnit metadata, nebo některé vytvořit, protože záznamy o nich jsou slabé, chybné, nebo neúplné.

když si v Overpass Turbo zadáte kód:

[out:json];
area["ISO3166-1"="CZ"]->.cz;
(
  node["generator:source"="wind"](area.cz);
);
out body;
>;
out skel qt;

tak se vám ukáží instalované větrné turbíny na území ČR. Hodně nebo málo? … to posoudíte teprve až si zobrazíte kolik je takových instalací třeba… v Německu, nebo v EU … nebo jinde. Čím to je? žeby v ČR méně foukal vítr? To je otázka asi na někoho jiného.

Mapování a přinášení přehledů jak to s energetickými zdroji v ČR vypadá by to mohlo malinko doplnit.

Myslíte, že to bude někde v úrodné rovině Moravy, v polabí, nebo snad jinde mezi nekonečnými poli? Omyl. Je zcela uprostřed areálu Tušimické uhelné elektrárny nedaleko Kadaně.

Tedy na ploše bývalého bloku Tušimice I, který už je minulostí. V okolí zbylo jen několik souvisejících staveb, cest a tratí.

O pěstování rajčat nedávno publikovala firma i článek

Skleníky jsou vytápěné zbytkovým teplem z elektrárny a přeplňované CO2, aby hydroponicky pěstovaná rajčata rychleji rostla. Překvapivě sehnat technologický plyn CO2 je podle jejich slov problém. V době, kdy celý svět ohrožuje vysoká koncentrace stejného plynu v atmosféře …

V blízkém okolí Tušimic jsou další skleníky jiné pěstitelské firmy, také si pomáhají teplem z elektrárny.

Nová doba, nová řešení. Uvidíme, jestli jsou opravdu ta nejlepší.

Mapování katastru Tušimic mi přineslo i další zjištění. Detailně jsem si prohlédl jak tepelná elektrárna Tušimice II vypadá a na leteckém snímku rozeznal její hlavní technologické části. Kolem elektráren je vždy spousta podivného území, které je nevzhledné, ale pro tak velký průmyslový komplex nutné. Snad někdy v budoucnosti si je příroda zase převezme zpět.